Česko jede v trychtýři, stalo se pokusnou laboratoří Evropy v

Významná část českého národa se rozhodla sama a přikročila nezadržitelně k akci. Češi se štěpí na tři větve. Jedni protestují proti epidemii, rouškám a uznávají konspirační teorie. Druzí jsou zalezlí doma. Třetí drželi pravidla, 

ale už jim tečou nervy. Jako první národ se promoříme, ať to stojí, co to stojí. Nejsme v tom sami.

Situace kolem nás: V ostatních evropských zemích se snížila ochota lidí podřídit se protiepidemiologickým opatřením. Ačkoliv by logická a rozumná opatření občany ochránily před epidemií, neochrání je před nimi samými a před nahromaděnou frustrací, strachem a nejistotou z budoucnosti a negativními emocemi. Země, kde mají kostlivce ve skříni, podobně, jako tomu je v České republice jsou také pořádně zavirované. Všude se začíná objevovat nespokojenost a násilí.

Díky jednání a vystupování autorit, ať již politiků či vědců, je zřejmé, že u nás proto, co bude následovat, není třeba referenda ani hlasování v poslanecké sněmovně. Významná část národa se zkrátka po krátkém zaváhání rozhodla sama. Jak? Tak, že jako první v Evropě vstoupíme do druhé fáze epidemie a přirozeně se nepromoříme a uvidíme, co se stane.

Vědci, politici i další varují, ale jejich nesourodý projev, různě deformovaný možná medii ale zejména jejich dalšími zájmy, zejména komerčními a populistickými nakonec rozhodl o tom, jak se národ jako celek zachová. Na "Novinkách: a "Seznamech" lítají velká čísla o statisících mrtvých, obětech Koronouše, o milionu nakažených Koronoušem v CR a prognózy kolapsu zdravotnického systému (všechno je velice reálné).

Národ, nebo respektive velká část národa se vyjadřuje, že už to neposlouchá. Už to lidé nečtou, slovo autorit ztratilo váhu a význam, lidem je to už opravdu asi jedno. Není kapacita ani ze strany policie a armády, aby dávaly pokuty za nedodržení, ale čeho vlastně?  Sama začínám mít v tom všem zmatek...

Část "Pražáků" vyrazila na farmářské trhy se zvesela promořit. Další část se slezla s přáteli na vínko, poslední část vyjela do hor, promořit to tam. Na horách jsem měla možnost sledovat spíš než rodinky a jednotlivce velké skupiny dvou desítek lidí, kteří se druží, chodí na vycházky a užívají krásného počasí. Místní nebo chalupáři. Popíjejí, co se dá a společně se baví, protože co lze v této době dělat na čerstvém vzduchu… samozřejmě sportovat.

Co s námi bude?

Část lidí, kteří už půl roku nevystrčili nos a pravděpodobně ani nevystrčí ještě mnoho měsíců, než to všechno na chvíli utichne, klepne pepka nebo dostanou infarkt, protože co jiného se Vám stane, když budete pořád nalepeni na doma na televizi a na počítači.

Druhá část, která protestuje, se buď pomlátí na Václaváku 28.10. nebo při jiné davové akci. Úzkost, deprese a agrese spolu souvisí. Výzkum nám to celkem jasně ukazuje. Lze tedy očekávat, že lidská agresivita roste stejně exponenciálně jako roste křivka nakažených Koronavirem. Je to taková koronakorelace! A i ta si brzy vybere svou daň. Bezrouškáři a „rozlobení“ se pomlátí, promoří a budou imunní… 

Poslední část, která doposud dbala všeho a respektovala všechna nařízení. Ta se z toho zblázní anebo za pár týdnů už v karanténě nevydrží. Vyleze ven mezi lidi. Poruší předpisy a nakazí se v tu nejméně vhodnou chvíli, kdy podle vědců budou zrovna nejplnější nemocnice. Takže ti skončí na těch chodbách nemocnic.

Ve které jste skupině? Kam patříte?

Asi bychom měli přestat hrozit a vyhrožovat, ačkoliv jsou prognózy pravdivé, lidem je to už jedno.

Český národ nasedl na tobogán a jede. Jedeme černým tunelem, hází to s námi hlava nehlava a vůbec není možné zabrzdit, změnit směr. Hlídáme si jen, abychom si nezlámali ruce a nohy a neutopili se. Je to taková jízda, že vůbec není čas přemýšlet. Z temného tunelu nás to vymrští do trychtýře. Jsme oslněni prudkým světlem po černotě. Jedeme po hraně ještě rychleji než v tunelu.  Strašlivou rychlostí míříme do kola a potom rovnou do černé díry dole. Většina z nás se přetočí a jede po zadku místo po předu! Už zbývá myslet jenom na to se neutopit a kam černá díra vede, je už fakt jedno. Protože jiná cesta není.